na řešení 

CVIČENÍ č.1

Ach do jaké krásy oblékla zima všechny stromy když jejich holé větve a větvičky tenké i nejtenčí obalila bělostným jíním rozjiskřeným tisíci krystalky sněhu. Na jedné straně tam kde zapadlo slunce se okraj nebe ještě světlal a slabě zardíval posledním uplynulého dne ale z druhé strany už stoupal vzhůru modrošedý soumrak. I já jsem byl udržován při životě péčí doktora Lederera jehož ucho přikládané na dětskou hrudičku a záda bylo tak studené že nejen plašilo smrt jak praví básník ale plašilo jakýkoli zánět odborně řečeno nález. Když auto přijelo ukázalo se že v něm není tolik místa jak jsme čekali protože jsme nepočítali s tatínkovým rybářským košem a s pruty a s jídlem a bylo zřejmě jasné že se tam všichni nevejdeme.na řešení 

CVIČENÍ č.2

Noční hlídka Jirka Tomáš a Ondřej seděli před stanem a naslouchali letní noci. Výři sovy a sýčci bez přestání ohlašovali svoji přítomnost. Vůně pryskyřic květů a tvar opojily každého bdícího tvora. Můry a lišajové noční hmyz vyhledávali květy pryšců. Oblohu křižovali netopýři. Pod smrčím harašili pobíhali zastavovali se myši hraboši a rejskové a stále něco chroustali. Lišky natahovaly bystré nosy do výšky. Tchoř si někam odnášel žabku kterou právě kdesi nedaleko dopadl. Hodiny na vzdálené věži tajemně odbíjely plameny hranice plápolaly praskaly a předly. Hoši naslouchali noci jenom napůl oči se jim klížily více klímali než bděli. První noční hlídka dobrodružství očekávané se zvědavostí ale i se špatně utajovanými obavami pomalu končila. Chlapci si protřeli oči radostně si oddechli a běželi osvěžit se k potůčku. A potom rychle šup do stanu pod teplou přikrývku.