na cvičení 

CVIČENÍ č.1 (řešení)

Nejmladší syn si vzal na rameno samostříl, připásal si k boku meč a šel do zahrady hlídat ptáka Ohniváka, zloděje zlatých jablek. Starý pán se usadil v proutěném křesle, které si vynesl z verandy do zahrádky, a pustil se do čtení novin. Třetí, jdeme-li po toku Vltavy, a poslední pražský vodník byl pan Jindřich, který provozoval své řemeslo Na Františku. Chlapci nanosili dříví už večer, aby je nemuseli shánět až ráno, a narovnali polínka do hraničky. Děti chtěly slyšet, jak hraje hoboj, a seděly tiše jako pěny. Sledovali jsem slunce, jak se přibližuje k obzoru a odráží se v hladině rybníka, a těšili jsme se na večer u táborového ohně. Po Krokově smrti měla nastoupit na knížecí stolec jeho nejstarší dcera Kazi, o níž se říkalo, že je moudrá, a kronikář Kosmas dodává, že znala léčivou moc bylin a také dovedla předpovídat budoucnost. Díval jsem se za Martinem, jak odchází po špičkách z pokoje a opatrně zavírá dveře, aby mě nerušil. Za okny tma tmoucí a z kuchyně se ozývá, že za chvilku bude hotová večeře, a právě v tu chvíli se jako zázrakem rozzáří soustava elektrických žároviček a já jako vždy a znovu žasnu nad magií jevu, který nelze pojmenovat jinak než kouzlo Vánoc. Na pobřežních mělčinách se kolébalo rákosí, květiny hýřily barvami, pestrobarevní ptáci s šuměním poletovali a v teplém, dusném vzduchu bzučel a rojil se a vrzal hmyz, a při vší té exotické kráse můj stesk po vzdáleném domově ještě nabýval na intenzitě.